Pnutí
Pnutí
Před očima jsem měla Mojžíšovu ženu
a dav,co rozdupal její syny.
Kde brala sílu?
Nikdo neví.
Brečela také mezi sny.
Její odkaz nadčasový.
Srdce matky vždycky bolí,
když ztrácí svoje štěstí
v jedné chvíli.
Pak je vše marné
a zbytečné.
Něžné duše
nemají přijít tak brzo do nebe.
Slza pak kráčí i po stole.
Proč nám Bůh dává trpět?
Nepovídá se o tom vesele.
Au.
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Slza pak kráčí i po stole - k tomu snad netřeba nic dodávat, to je mistrně předaný žal ..
30.05.2025 12:32:00 | Vivien
Silná báseň! Mrazí ma, keď si predstavím tú bolesť a silu zároveň. "Srdce matky vždycky bolí..." to je tak pravdivé! A tá posledná bodka, "Au." - perfektné vyjadrenie bolesti. Nádherné!
30.05.2025 08:10:29 | IronDodo
Ach, Mkinko. Bůh má toho už tolik, že neví kam má skočit dříve. Já už u něho stojím ve frontě léta letoucí.
29.05.2025 12:37:28 | šerý
