Absint a víla

Nad sklenkou absintu
se síťkou motýlí
počítám léta 
a číhám tu na víly.

Jednu si chytím
ať splní mi přání
do prázdných dlaní
cit mi zas vrátí.

Pak do ucha může
šeptat mi něžně:
"Poddej se múze,
vždyť není tu vězně."

Ach vílo, smiluj se
a chytit se nech
než udusí mě slova
....
Jsi tu či jsi jen snová?