Fyzické tělo
kreslí scénář
a herec se u zrcadla
učí neznámý příběh.
Ten hrdina je sám.
Dávná zpověď
zabloudila
bez ráje
do hluku reflektorů.
Hraj, pouliční převaděči
předsudků a cizích vin.
Promiňte.
To jsem vlastně já.
Přestaňte kašlat.
Povel dá hráz
a řeka jí přetrhne
v třísku dne.
Inu, zadřel se měsíc do krve.
Zahráno?
Konec.
Klap.
Vyháním smutek z tvého těla a přeji lásku, radost, vřele objetí zlatíčko, zasloužíš si to...Pa...
03.06.2025 17:23:27 | Marťas9
Někdy je lépe, někdy chmury zastihnou Tě. Důležité je najít lidičky, kteří radostí, energií povznesou ...A když ne lidičky tak kočky...a činnosti, které tě baví a naplňují.
02.06.2025 19:34:06 | Krahujec
Tragéd herec Smutek, by neměl dostávat příležitost hrát ve veselohrách. Kulisy máme barevné, tak jen nezapomenout text.*
02.06.2025 11:42:39 | šerý