Kráčím myslí

Rozprostřel se den
a i to stačí
jako důvod k radosti.

Ponurá silnice
je o ulici dál.

Inu, Českobrodská.
Znáte ji?

Kolik se tam stalo nehod?

Nepočítám raději.

Před včerejším dnem
kroupy v další vesnici.
Kounice a Sadská.
Vše se probíralo
v sousedské relaci.

Vlak jede do Prahy
a já se dívám z okna.

Občas nevím,
proč i rána jsem unavená.
Asi proto,
že se cítím sama.

Čas se měří
mňoukáním.
Svět se točí v kruhu
a já dělám právě to,
co mohu.