Stín

Stín

Do levé chlopně zaťal mi dráp černý stín.

Sedí, živí se mým srdcem krvavým.

Čím jasnější je tvář, tím těžší svatozář

durman střídá blín, co s tím...(?)

Hamletův plášť, šťastného smíchu zášť

a lebkám oči lezou z důlku:

„Nebýt, či být?“

když sežere ti půlku

srdce, ten nenasytný stín.

Podoben koňům převalským

bezcílně pouští bloudím

v bláhové naději, že jednou raději

nasytí se, ten stín.

Odletí za obzor, mé bolesti navzdor

a s křikem vítězným,

jak soudím; nebo vím...(?)