Zamyšlení

Zamyšlení

Jsem prasklá číše na stole převržená,

drobek z Večeře poslední.

Kostelní věž v městečku beze jména

i s pustým náměstím, když den jde k poledni.

Jsem dotek hada s kapkou sladkého jedu,

skřek havranů, kde zima bere si svou daň.

Jsem stopa v písku na pobřeží z ledu,

jsem zkřehlá, promodralá dlaň.

Planina sněhu, kde polární noc vládne

i vedro pouště s oázou beznaděje.

Jsem dítě, které ke své smrti mládne,

strom bez listí, jež do záhuby spěje.

Jsem jednou provždy nevyplacená sázka,

když favorita střílejí v padoku.

Na zemi tratoliště ze slovíčka láska

a šmouha rozmazaná na oku.