Hvězdy pro básníka

Po nočním nebi,
bez ohledu na čas,
prohání se,
nesmrtelné hvězdy,
bez obav,
prostě jen jsou,
tolikrát už byly múzou,
ale i vražedkyní,
tolikrát už byl vznesen přípitek,
nejen na jejich krásu,
ale i jejich zrádnost…

Tolik i klaním se před nimi,
vím, že věčné jsou,
a že nemění se,
ale otázka je jednoduchá,
„ Co za tu dobu co jsou,
změnilo se v nás…?“