Dobrodruh

Po kopcích šel jsem světa kraj.

Prošel jsem celý Český Ráj.

Prošel jsem celé Středohoří

V místa, kde slunce spí i hoří.

 

Za obzor hledím a povídám.

Zase ho ráno uhlídám.

Zase mi posvítí na cestu.

Na moji odvěkou nevěstu.

 

Za krokem krok jdu krajinou.

Slezl jsem horu. Jdu na jinou.

Prošlápnu jitrem vlhkou trávu.

V údolí řeky chci složit hlavu.

 

Když u ohně večer usínám.

Pravím si. Tady to dobře znám.

Tady jsem tím, kdo vážně jsem.

A proto jdu suchým rákosem

 

V kamení moře a v lesů háj.

v louky a kopce jdu světa kraj.

Přidej se ke mě máš-li chuť.

Ať nejdu sám, jsem dobrodruh.