Poločas mého života.
Poločas mého života.
Právě jsem překročil poločas svého života.
Jak může to vědět, ptají se někteří.
Plamínek svíčky, mé, statečně blikotá:
nechť sfouknou jej ti, jež mi nevěří.
Právě mi narostla nová, barevná, křídla,
zas poletím, jak orel, pod oblaky král.
Nejdříve pomalu a pozor dávat na osidla,
abych svá křídla předčasně neprohrál.
Jen pohleďte na něj, na křídla rozepjatá;
vážně chce letět ? On, opravdu, poletí ?
Nic mu nezabrání, ani rodina svatá:
Poprvé, podruhé, potřetí...
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Prekrásne verše! Polovica života za nami a nové krídla pred nami! Nech nás nesú vysoko, do slobody a za dobrodružstvami! Len leťte, leťte, leťte! Svet nám leží pri nohách (teda, pod krídlami!).
17.06.2025 09:01:47 | IronDodo
Zatím leží, jenom nezpychnout, aby nás nečekal pád. Mockrát děkuji za komentář. :-))
17.06.2025 11:11:35 | Kan
ST za báseň vpravdě myšlenkově královskou*
jsem trochu pookřála, díky, Kane*
16.06.2025 22:05:15 | cappuccinogirl
To proto, že poločas tvého života je v nedohlednu ? Jsem rád, že se ti báseň líbí. :-))
16.06.2025 23:38:55 | Kan
Je to krásná báseň – něžná i odvážná zároveň. Cítím v ní křehkost i sílu, klidné přijetí věku i chuť vzlétnout znovu. Moc hezky se čte, má plynulost a opravdovost. Děkuji za ten let – i ten tichý plamínek na začátku mě zasáhl.
16.06.2025 10:23:47 | Červenovlaska
