Lány noci
Lány noci
Bylo deset minut po půlnoci
a já přemýšlela do kostí.
Popřála jsem
bratrovi nedávno
zesnulé tety.
Bylo Milana
a pak jsem
dlouho brečela.
Já jsem se dívala,
co jsem nestihla.
Dívala jsem se
na hodinky
a věděla,
že jednou
zemřu sama.
Cizí ruka spálí básně
či vyhodí je do papíru.
Nemám pokračovatele
a ne vlastní vinou
kupu dluhů.
Chvilku budu žít na Literu
a pak slovo v černé zemi
se stane mou krví.
Nebudu se vnucovat.
Ani hýbat s židlí.
Stejně ve smutku
je člověk často mrtvý.
Tak balanční
tanec před rakví.
Mami.
Jak se Ti tam spí?
Ty tam
a já tu musím žít.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Jitu, je mi líto, že jsi plakala! maminka odpočívá a je pro ni úlevou modré nebe, nadýchané beránky... a že má Tebe! *** budete zase spolu! máš tolik pokračovatelů, co je hvězdiček na obloze! v každé duši, do které jsi svými básněmi a laskavostí zasela lásku, je kousek Tebe! *** vím, že procházíš těžkými zkouškami! posílám pohlazení! hodně zdraví tatínkovi! mám Tě moc ráda, zlatíčko! drž se! přání krásného dne! :-))***
19.06.2025 02:46:37 | Iva Husárková
Neboj, nikdy nejsi sama! Jdeš lánem, a kolem tebe rozkvétaji padlé hvězdy s pupeny poezie. Přelétl kolem pták Smutek, a trousí plátky olovova pírek. Tvá čistá duše napoví a ty se usměješ. Žádného pírka nezvedneš.
... a zítra přinese život slunce. Bude dobře*
19.06.2025 02:22:54 | šerý
