Bylo deset minut po půlnoci
a já přemýšlela do kostí.
Popřála jsem
bratrovi nedávno
zesnulé tety.
Bylo Milana
a pak jsem
dlouho brečela.
Já jsem se dívala,
co jsem nestihla.
Dívala jsem se
na hodinky
a věděla,
že jednou
zemřu sama.
Cizí ruka spálí básně
či vyhodí je do papíru.
Nemám pokračovatele
a ne vlastní vinou
kupu dluhů.
Chvilku budu žít na Literu
a pak slovo v černé zemi
se stane mou krví.
Nebudu se vnucovat.
Ani hýbat s židlí.
Stejně ve smutku
je člověk často mrtvý.
Tak balanční
tanec před rakví.
Mami.
Jak se Ti tam spí?
Ty tam
a já tu musím žít.
Mikinko, tahle báseň je syrová a silná. Každý verš bolí, ale zároveň mluví hlubokou pravdu, kterou si spousta lidí jen tiše nosí v sobě. Máš obrovský dar vyjádřit bolest bez patosu – upřímně, otevřeně a s obrovským citem. Tvoje slova zůstávají v člověku dlouho poté, co dočte poslední řádek. Díky za to, že píšeš tak, jak píšeš.
22.06.2025 07:14:54 | Červenovlaska
mkinko, každý umíráme svým způsobem sám, někdy uvnitř sebe a musíme s tím žít dál... Jak napsal už tady IronDodo, silná, upřímná báseň.
21.06.2025 10:08:34 | Philogyny1
A třeba tvý texty nikdo nevyhodí. Já mam taky dědovi básně doma v šuplíku. Nikdy jsem je nečet, hlavně kvůli jeho rukopisu, na to bych musel bejt grafolog :D Ale prostě mi je nejde vyhodit a ještě dlouho, možná že nikdy, je ani nevyhodím. A co se týče strachu... všechno co se ve Vesmíru děje je nevyhuntelné (protože kdyby to nebylo nevyhuntelné, vyhnuli bysme se tomu). Jednoduše řečeno, co se má stát stane se. A tak se neboj, neboj se ničeho. I když popravdě, i já občas, ze strachu, seru magi v kostkách :D Hezký den milá Mkinko
20.06.2025 04:46:55 | jondys
Ale, no tak, zajdi mezi lidi dluh nedluh. Na černé myšlenky je vždycky času dost. Člověk se má začít bát teprve pět minut předem. :-))
19.06.2025 20:14:03 | Kan
Och Jituško nemyslí na takové věci, žij přítomnosti to Ti moc sluší... Objímám
19.06.2025 14:31:53 | Marťas9
Těžké pocity, ale odvážné verše, myslím na tebe, strach ze samoty moc dobře znám.
Mám tě moc ráda, objímám.
19.06.2025 14:31:20 | LuminarisAlba
Jitu, je mi líto, že jsi plakala! maminka odpočívá a je pro ni úlevou modré nebe, nadýchané beránky... a že má Tebe! *** budete zase spolu! máš tolik pokračovatelů, co je hvězdiček na obloze! v každé duši, do které jsi svými básněmi a laskavostí zasela lásku, je kousek Tebe! *** vím, že procházíš těžkými zkouškami! posílám pohlazení! hodně zdraví tatínkovi! mám Tě moc ráda, zlatíčko! drž se! přání krásného dne! :-))***
19.06.2025 02:46:37 | Iva Husárková
Neboj, nikdy nejsi sama! Jdeš lánem, a kolem tebe rozkvétaji padlé hvězdy s pupeny poezie. Přelétl kolem pták Smutek, a trousí plátky olovova pírek. Tvá čistá duše napoví a ty se usměješ. Žádného pírka nezvedneš.
... a zítra přinese život slunce. Bude dobře*
19.06.2025 02:22:54 | šerý