Z minulosti se učíme,
ale chyby
opakujeme.
Gong.
Proč?
Dokážeme se měnit
a být tišší?
To jádro v nás křičí.
Poledne za námi
mouky ještě má.
Vzpomínáte?
Dříve stačil jeden chleba
a rodina byla šťastná.
Teď.
Jsou štěstí jenom slova.
Každý druhý obcuje
s přetvářkou
a přítomnou lží.
Usměje se,
že je to tak lepší.
V tom světě
dá se vůbec žít?
Lotova žena
bloumá o Sodomě.
Právě se narodila
v reálné krajině.
Hej a rup.
Zaklepat jí třeba na rameno?
Nebát se říci její jméno?
Prosím.
Něco na tom je.
I kámen paměť má
a zlato z mědi dá pousmát.