stéblům trav
stéblům trav
Nadechnu se létem, tebou
rozmotám tmu dlaní stín
a větrem tvé jméno, tvé rty
zuby šelem v měkkých stopách
v stéblech trav, v kapkách krve
tvé světlo vydechnu nocí
vydechnu... Tebou.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Milá Son, velmi Tě zdravím a obdovuji krásná slova. Líbí se mi gradace této :)*
21.06.2025 22:42:38 | narra peregrini
Stébla trav mám větru za flétny ŠŠÍíššŠŠÍíůůuuu...
Tedy ono to na první pohled ani tak nevypadá. Ale je to takové docela urputné vtělení se do svého milého. Verše tak chovají v sobě jistý náboj dramatičnosti.
Hmm. Škoda by bylo minout, Katrin.*
20.06.2025 15:43:47 | šerý
se směju nahlas, šeráčku:) urputná jsem byla, když jsem to psala, snažila jsem se vrátit realitu na svou správnou dráhu... a podařilo se! zakončila jsem to takovým svým "šavlovým" tancem a je dobře:D ...krásný slunovrat, Kájo, a děkuju!*
21.06.2025 15:38:17 | Sonador
