Konečná stanice

Konečná stanice

Konečná stanice

 

Z pomněnek lůžko na ztichlém nádraží

pražci ho do duše tlačí.

Vlak už tu nestaví, zdá se.

Snad proto, pokud ví, sotva tu překáží… kráse.

Oči po nebi kráčí,

po tvářích rosa (?) mu stéká.

Ucho dá na kolej, zatají dech;

leží tam, naslouchá… čeká…

Autor bezhlavý jezdec, 20.06.2025
Přečteno 155x
Tipy 24
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Melanchólia a očakávanie, ten opustený nádych... Úžasné!

23.06.2025 07:16:55 | IronDodo

líbí

... opustený nádych; jak přesné... moc děkuji...

24.06.2025 18:12:50 | bezhlavý jezdec

líbí

... děkuji, to je milé...

20.06.2025 21:12:29 | bezhlavý jezdec

líbí

Nádražní poezie.
Teď některé vlaky z Masarykova nádraží končí v Poricanech
a tak nějak mi to tam sedí do mých melancholických nálad.
Děkuji za toto.

20.06.2025 18:39:13 | mkinka

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel