I.
Každý sám
sebou vlečen
po hrudách
proti srsti polí ...
Dřevcem slunce
proboden.
Večer v srdci
mezi
kamením
zmijí ...
II.
Zvedni ze země
svůj prsten.
Pohár je plný,
voláš život ...
Uvnitř slují
pluje světlo
palouků a studní.
Prosím Tvé tělo
ať zlo přetaví
v lásku !