ODPLOUVÁNÍ
Z přístavů tak útulných
jako domov, rodná hrouda,
vyplouvají plachetnice,
když moře bouří, do neznáma.
A kymácejí se loďky vratké,
když vlna střídá blesky, hromy,
jež narážejí na hladinu
a neklid střídá smutek.
V podpalubí bez nálady
posádka se ginem zpíjí
a všichni smutné písně pějí
o ztraceném domově.
A mořské zrůdy z hlubin
nenechají v klidu spáti
a ve dne, v noci stále hrozí
nečekaným útokem.
A ta klidná kotviště,
kde nám bylo doma,
ztrácejí se v mlhách sladkých,
zmírajících vzpomínek...