čas přítomný

Je málo tmy 

abychom mohli rozsvítit

lámej mě, lámej 

až za hřeb 

stejně

neuvidíš

Chléb namazaný 

máslem 

medem

---

bílý len 

přísně

napnutý naškrobený v předepsané

poloze a vzdálenosti 

pro noc

míjím tvoje 

umyté

ruce

ucelené  sny

všechnu tu tíhu černozemě

jsi ve mně 

chléb tence namazaný 

postní ----------------

---------

Komín s čapím hnízdem

proti zdem mlýna 

umíráš 

pokaždé

jak odletí naproti tomu všemu slunci

------

na jaře posbírám kosti zimy

do stínů vkradou se hosti 

kuna vyvede mladé

a den 

zkrátí noc

o tvoje oči

o bílé hostie 

--------------------

ve mlýně 

krvelačné bestie

my