Úplněk měkce pozlatil kontury lesa
až ztěžkl do dlaní ---
je sám
už dávno není svatý
v hnízdních budkách chaos
mimetická vejce a ty
opisuješ hlad
pro váhavé stopy laní
les zatím tiše praská utajenou březostí
spala jsem v něm
se schoulenými rameny
a nikde žádné znamení
zima, která nejde vyplakat
je bílá
i kat
(dusím se, to mám po mámě)
Les zkamení
---
---
zalils mi virtuální kafe
píšeš ho nesměle s medem
necítím jeho vůni
jen únik
vím, že jsem blázen
na zem padá pořád ten samý déšť
a my