věnováno
Na komíně čápi
klapají svůj život
i mý oči jsou v tu
chvíli monogamní
to až v půli jejich hnízda
zdáš se mi
pokaždé jinak zvrácený
zády ke světlu
jako by tě mohlo porazit
samo tak jasné samozřejmostí
pro stíny ---
jsi příliš opilý
spíš
a jí ti píšu:
čápi se navzájem krmí
přežijou ---
---
v záhybech prostěradla
vstupujou do tebe dlaně
vír v uších utich ---
--- ne, nejsou to laně
spíš samovolný pohyb smrti
potajmu ti
zpívám ukolébavku
svejma podřezanejma rukama
kam až
zvláštní