věnováno
Píšu ti
v noci jím pořád bílé jogurty
ty ze skla
jako svůj obřad s modlitební knížkou
před oltářem desatera
kulhá
chcíplý kůň zimy
za zdí i my
ano
ležíš v trávě na zádech a směješ se
celému světu
pro tuto chvíli je
tvůj
ano?
chodila jsem naboso
po svých modřinách
_____________________
otavy vyžínám ostrou kosou
úhor? jen dřina
ano
někdy se ozveš
jako když ve větvích ze sna vzlykne pták
napíšeš řádek dva
(já taky)
v duchu pokreslím celý stůl
o tvé mámě
o slunci za oblaky
že ve větru brázdí kavky volný směr
ano? no
ano
neumím udělat uzel na kravatě
škrtil by celý den a ty
máš krásné dlaně
i když jsem je nikdy neviděla