panoptikum ne_bezpečných myšlenek

Evokuješ ve mně barvu kamene

jako když okamžik změní 

všechna ta ránem probuzená slunce

---

ve větvích mží říjen

jeleni troubí pokaždé k jinému stromu 

ó můj bože s přísnými vězeňskými pruhy

neuhýbej očima 

jsi posledním a prvním 

koho budu milovat

---

---

když na kůži tetuješ mi větrem déšť 

smích ještěrek 

hrob a sen

---

---

---