/zůstaň/

les propustil listí

pro skleněnky mrazu

nahotou sám čistý

A do kapes říční perly místo nábojů

aby hvězdy nebolel střelný prach

ráže winchester dvě stě sedmdesát šest

---

jednou ti je navléknou

pomalu chápavě

jednu po druhé

nikdy nenajdou celý náhrdelník

uškrtí tě vlastní dech

samota

rožínáš pod měsícem loňskou svíčku Candle

Bivojek nepřišel

les propustil listí

pro skleněnky mrazu

nahotou sám čistý ---

---

---

/zůstaň/

uvězněný vítr kvílí za okluzní frontou sen

/zamkla jsi pomstychtivě v říjnu říji fantazie/

někde tam žije kouzlo troubení

Adelheid

listím pochodují jeleni v podkolenkách s prostřeleným čelem a

zlatými parohy

ohneš se

zvedneš svou stopu

je stříbrná

máš opuštěnou dlaň

Tu vzpomínku

hýčkej nemluv

jenom houpej kolíbku

když bude nejhůř

narodí se

---

je noc

obrysy dne ztrácí svou autentičnost

přesvědčivost měsíce zvedá hladinu hlubiny

kolik je v nás vody?

smět odlít do přílivu odliv

a nezalknout se při tom náhle rozkvetlými modrými kosatci

Bivojek