Sázava

Intermezo

Kámen otevírám
jiskrami nezranit
oči dálek
ty ale nejsi tam
jen píšeš na ně vánek
jenž nelze zachytit.

Pro zrak balzám
neviditelný
jak to vědět smíš
rosa odpověď dává
kopretina opravuje klam
neb zpívá.

Tři tečky

Kaju se. Zlejší než jsem moh kdy být. Tolik řek překročit. Mít člun víteztví a vždy minout Stvořidla. Kde to vždy v duchu znáš.
Pohledem z vlaku máš nutkání zatáhnout za brzdu záchranou. Slyšíš okénkem píseň, co orá tvé srdce naruby. Ještě dlouho po té se pídíš. Kdo je autor? Máš jen melodii. Tak jsi přejel o zastávku dál, s touhou vrátit se, bloudíš. Nebylo cesty kam. Bludný kámen existuje.
Tak jsi usnul s vidinou moudřejšího rána. Ráno tě myslivec hůlkou budil. Měl přísný knír ale oči něžné. Je devět, vstávat a cvičit. Omluva pane, já se tu ztratil. Ani ne mladej, támhle kousek máš Stvořidla a za nima kemp. A hlídkujou tu policajti, tak si dej bacha. Ta tvoje usárna je pro ně jak mucholapka.
A co mě vítá v kempu, je ten samej song. Asi to byla novinka. Scorpions. Ale název písně už jsem zas zapomněl.