Valčík

Vyzvu Tě má milá na tanec.

Vstaň z toho kouta a ukaž se sálu.

Šaty máš strhané a oči povadlé.

Jaká jsi “spanilá”. Mrtvá a unylá.

Líce máš pod ledem propadlé

louky co uvadly v lednovém žáru.

Vyzvu Tě má milá na valčík

Ty jsi ta dáma co byla mi věrná.

Tři čtvrtě kroku jak údery srdce.

Jinou jsem neznal. Až potom seznal:

člověku žije se nijak než trpce.

Když parket rozvlní róba černá.

Copak je má milá? Nač ten strach?

Neznáš snad kroky? Jsem muž. Vedu!

Tři čtvrtě kroku jak života v tahu.

Tanči! Říkám ti! Hrají muzikanti.

Přece mě nezklameš na samém prahu,

kdy vytančím zbytky tvého jedu.

Nemůžeš? … A to je má milá dobře.

Ještě si dáme poslední kolo.

Dokud se nezlomíš v odporných kolenou.

Do rytmu skočit. Dlouho se točit.

Chci abys křičela. “Padej už za jinou!”

Podívej. tančíme poslední sólo.