V sobě čtu

Úkryt v listech leknínu,

stín krotký mluví tiše,

že bez ozvěny zahynu 

v samotě a v pýše.

Květ bílý nad ztrátou drží stráž,

když lítost hrdlo svírá.

Tajemstvím opředený snář

do duše se mi dívá.