Optické klany

Stejný dům stojí v ulici

obrazy navždy v sobě vryté

den po dni v tichu běžící  

ale všechno je bolestně jiné.

Stejný pokoj a slunce svítící

obrazy jednoduché a klidné

neviditelná čára dělící

navždy je všechno už jiné.

Stejná chodba a kdo co vyslídí

bláto a špína stokrát smyté

sny smeteny v mžiku vichřicí 

a žalostně všechno je jiné. 

Stejný pohled okna nabízí

tichý nářek však neslyšíte

oči nepřítomně hledící

a všechno, co vidí, je jiné.