Marxův dělnický ráj

1. Zacyklovaný uprostřed malokapitálové dimenze,
hlava otevřena dokořán, vjemům slibujících placebo,
staré tlusté sklo s prasklinou, odkazující na jindy,
když bylo lépe, ale to oba už víme hned.

2. Výstavba montovny s buržoazním náhledem Karla Marxe,
Kapitál pod zrezivělými střechami projektu s temným jménem,
postsocialistická utopie sponzorovaná těmi, co tě nechtějí,
mléko proti vycházející supernově, to jsou ta rána.

Křepčit kolem předem prohraných soubojů,
zastat se utiskovaných v šeru šedi,
neustoupit ani o krok, rána do hrudi,

proti zástupu korporátních gerojů.

3. Dají ti najevo, kde ty a já končíme, tam je jejich začátek, člověk jako komoditní newspeak pod hlavičkou,
„lidský zdroj“, stojí se na ně řady průměrňáků,
dají ti lepší mzdu, pravidla co si myslet, svoboda davu.

4. Jasně dané podmínky kontraktu, hlavně spolupráce s Němci,
dokonalá satira na to, kterak dostat z Východu co nejvíce,
beztak jsou hloupoučcí, neschopní sebereflexe před spaním,
je to stejné jako v ´38, nalhávají, bude suprově.

Křepčit kolem předem prohraných soubojů,
zastat se utiskovaných v šeru šedi,
neustoupit ani o krok, rána do hrudi,

proti zástupu korporátních gerojů.

5. Smějící se bestie zadávající do výroby nové kusy,
štítí se tě dotknout, mají styl a řád naprosto všeho,
kdo to pro ně udělá, Turci jsou drazí, ironie češství,
pokračování v kapitole s názvem „Základy státní ekonomiky“.

6. Budou existovat pouze, koho zajímají naše opuštěné pozice,
opájení svojí vlastní sebestředností proti hypnotickému ryku,
jsou vítězové i poražení rakovinotvorného trendu století,
hlídat efektivitu, nemít svou iniciativu, jen tupě kývat.

Křepčit kolem předem prohraných soubojů,
zastat se utiskovaných v šeru šedi,
neustoupit ani o krok, rána do hrudi,

proti zástupu korporátních gerojů.