Prázdnota.
Prázdnota.
Prázdnota:
jakoby náhle svět oněměl,
čas se zastavil - pak zase šel
do hluché samoty.
Zavoláš:
prostor je bez ozvěny a bez hlasů,
v plících máš oheň,
ve dlaních mrazivý chlad.
Strach máš - za roh se podívat
a tápeš podél zdí
a žádný tě nevidí,
jakoby nikdo tě nesměl znát.
Stojíš sám a svět
zdá se, že v mlze je vnořený,
nevnímá skutečnost, že jsi člověkem
a žene se, bezhlavě, za svým snem
a lhostejně to povědomí míjí.
Čas, jako had se svíjí
a není, kdo by mu vzdoroval.
Jen tvůj malý pes snaží se lásku ti oplatit.
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Není, kdo by času vzdoroval-
protože vzdorovat času se jaksi-nedá:-)
Běda?
I ten malý pejsek ví, že ne
a radostně si zaštěkne
když řekne si, že může si čas užít...
je super, že má pána, paničku,
a užívá si s ní/m - každičkou chviličku:-)
I ty to znáš:-)
Taky svýho čtyřnohýho parťáka máš:-))*
28.06.2025 22:21:16 | cappuccinogirl
Samo, že mám a teď ještě hlídáme jeho mámu. Je to sněhobílý kolotoč. Díky za koment. :-))
28.06.2025 22:28:08 | Kan
Dokonale vystihnutá beznádej, ktorú prelomí len psí pohľad plný lásky. Geniálne!
28.06.2025 08:30:22 | IronDodo
nebo malá mňau... moc ráda Tě čtu! *** :-))***
28.06.2025 02:40:46 | Iva Husárková
