Smuteční průvod.

Ulicí jde průvod smuteční,
černé hřívy vraných koní vlají:
pohřební vůz se cestou natřásá.
Havrani ve větvích - hosté zbyteční,
trumpety smutnou píseň hrají:
a noty táhnou se, táhnou, jak melasa.

Pocestní s pietou postávají,
někdo se přežehná, jiný se dívá:
konečně, den, jak by vymaloval.
Zvědaví, šeptem se vyptávají,
vysoko v oblacích - skřivan si zpívá:
možná, že právě se zamiloval.

Ulicí jde průvod plný smutku,
k hřbitovu je to, jen malou chvíli:
v aleji ticho je a soucitný stín.
Pohřební vůz přejel nezábudku,
loukotě kol spěšně se omluvily:
po větru zavoněl rozmarýn.