Umřela stará paní

V davu se občas
někdo ztratí
na věky.

Dívám se do palety,
že ten svět
má hlas jiný.

Jen se dívám.
Síla není.

Co zítra?
Napíšu pohádku
o věčném bdění,
že není churavění.

Ale...

Smrt je součástí
našich bezejmenných životů.

Prostě mladí,
ať převezou štafetu.

Bez okolků.
Šup.

I květy někdy uvadají
jako lidé vzdychají
a s prosbou na rtech
s Pánem Bohem usínají.

Co naplat?

Někdo nový se narodí.

A kus štěstí
přijde v cizí náruči.