---Loučení s Lieskovcem---

---Loučení s Lieskovcem---
Jak loučí se osiky co z luk mi mávaj,
třepotaj větvemi, už roky klid dávaj.
Jak loučí se břízek háj sílící z mýtin,
pár let znám jeho růst ve smrku krytím.
Jak loučí se za okny zelené lesy,
zdvihají z nížin tvář přes větru hlesy.
Výš šedých štítů skal mrtvolné hradby,
ze svahů do nebes v oblačné skladby.
Chlad vlhkých břehů ples pod černou stěnou,
dopřává vzpomínek na dobu ctěnou.
Tak želím vlčí bob, modřínů větvoví,
co stojí roubené Psotkovo stavení.
Děkuji vám velehory mého dětství!!!