Anotace: ...
Hvězdičko, zhasni
Já nejsem básník
to jen ústa otevřeného pokoje
zůstávají múzou nepolíbená
Miluju zatmění v planetáriu
alespoň, když dny polykám
na průtrž mračen zapomínám
na neslyšnost si nezvykám
...
tančící plamínek svíčky
třepotání křídel motýlích
šeptání ve voze
smích s červenými líčky
rána, kterou vítr rozptýlí
jaderná exploze
...
bez odezvy
Hvězdičko, zhasni
Nechci být básník
chci prorůstat tělem
než srdce se napne
než neupadne do němoty
dítě trapné
co uznává své idoly
Jen ho klidně napni...
Ne, ty nejsi trapný!
Němota je smutná, tklivá
Ale tak to někdy bývá...
Němota je tklivá, smutná
Ale i tak život chutná!
21.04.2007 10:51:00 | Paralelní možnosti
no povedané, líbilo se mi že jsi střídal formu a u čtení jsem se nenudil, a nazabředls do kýčovitosti
17.04.2007 19:36:00 | Pavel Kotrba
dítě trapné jseš však trapně dobrej básník. nikdy se nikdo neptá chceš nechceš.. prostě jsi a hotovo a ber to jak chceš.. třeba to neber. poper se... a hlavně prohrávej... je to lepší než vyhrát noblesní cenu a chodit kolem ní po špičkách... aby náhodou.. někdy něco.. ona..on
16.04.2007 19:11:00 | Zamilovaná do nezamilované doby