Cínový vojáček.

Z kufříku vypadl vojáček cínový,
na nohy vyskočil, hned v pozoru stál.
Vojenský kabát měl na sobě vínový;
kdo mu jej, takový, namaloval ?

Měl za sebou bitvu, lítou, nejednu,
vzpomínky v kufříku, ukryté, měl.
Těžké jsou, já sám je nezvednu,
i, kdybych, vojáčku, sebevíc chtěl.

Vojáček v červeném kabátu
u lůžka mého, na stráži, hrdě, stojí.
Je věrný, nečeká na výplatu:
jen, když se nedívám, rázuje po pokoji.