Ležíš na zádech, ale není to spánek

Ležíš na zádech
Ale není to spánek
Je to to to zvláštní prázdno
kdy tělo přestane klást odpor
ale ještě nesní

Z ticha a tmy se ozve zavrzání podlahy
A pak…
- tíha
Pomalu se na tebe pokládá jiná bytost

Ne prudce
ne bolestivě
jako když tě zakryje
druhou zemí

Tlak
Teplé tělo
Hruď na hrudníku
dlaně na pažích
čelo na čele

Nemůžeš se pohnout
ale to nevadí
Drží tě
Svírá celou tvou bytost
měkkou tíhou černé vody

A ten tlak
je živý
Jemný dech na tváři
Každý nádech je jako vlna

Pomalu
rytmicky
pravidelně
stlačuje tvůj hrudník

Tělo pod tlakem
Hlava pod čelem jiného
Dlaně svírající paže
ale nic nebolí
Jen drží

Drží
dokud nezačneš věřit
že se nic zlého nestane

„Nehýbej se,“ zašeptá čísi hlas
Ne jako rozkaz
Ale jako pokyn ke spánku
Jako když ti někdo řekne: Tohle je cíl. Už nehledej

A pak se všechno uvolní

Prsty na tvém zápěstí se stáhnou
- pomalu
a pak se ti jeho palce jemně zaryjí do dlaní
jako by hledaly jejich rytmus

A když ho najdou
začnou ho přepisovat

Dotekem
Tlakem na šíji
přesně mezi krkem a ramenem
Na temeni
kde ti roste šedý vlas
Nervové body
Hluboká voda těla

Ani se nepohneš
Jsi vlnou
hadrem
tělem, které už nepotřebuje žádný zvuk
a ze tvé hlavy
vyrůstají miliardy zlatých cest
a ty víš
která vede k cíli