Ani nevíš, kolik nocí jsem probrečela,
jenom proto, že jsem se cítila sama
I přes tmu jsem se snažila najít světlo,
které by mi ukázalo cestu zpět domů
V každé slze jsem hledala naději,
dráty mého srdce se pomalu zlámaly,
ale uvnitř mě stále plane plamínek víry,
že jednoho dne se zase zvednu a budu silná
Za každým úsměvem slzy skrývám,
v srdci cítím bolest, kterou nikdo nevidí
I přes to učím se znovu a znovu doufat,
že jednou přestanu se bát a otevřu se světu
Přede všemi jsem se do sebe uzavřela,
skryla jsem své bolesti, co mě tížily,
ale teď cítím, že je čas se znovu otevřít,
a najít sílu v sobě, abych mohla zase milovat
Teď vím, že každá rána přináší šanci začít znovu,
že bolest je součástí cesty, kterou musím projít
S odhodláním v srdci vykračuji k novému dni,
s vírou, že už nikdy neztratím své světlo uvnitř sebe