Tři dny
Jenom tři dny
a kosti se zlomí
Pod sněhem
měkká kůže krav
Čichám k ní
Cítím mýdlo
Cítím mráz
Ze střech vlají záclony
Bílé jehly
zapíchnuté do podhoubí
Chodím v závějích
a pod podrážkou se něco láme
Není to led
nejsou to větve
Je to zvuk
a pod zvukem
– dech
Pomalým krokem
kráčí dolů z kopce
krávy zabalené v igelitu
Nikdo je nevede
Nikdo je nepočítá
Na rtech mi hoří mráz
tiše stoupá k obloze
a bere s sebou jejich stopy
kopyta
a rohy bílých ulic
Nad lesem visí šňůry
a na nich jsou zavěšeny
tisíce kravských uší
Třesou se ve větru
krev na nich zamrzá
a ony neustále poslouchají
Připomínáš mi Karolínu Netolickou a její obrazy. Nejvíc Hranice 2019/2020.
05.07.2025 16:59:50 | Philogyny1
Ahoj, na komentáře většinou nereaguji a píši přes zprávy, ale teď mi to nedalo. Obrazy jsem si našla (neznala jsem) a naprosto mě uchvátily, vážně mi přijde, že to jsou dost podobné obrazy, o kterých píšu. Úžasný.
05.07.2025 19:20:21 | Duhová Rybička