Když přítel tvůj nohy ti podrazí,
je to jak když hlavu kámen ti rozrazí.
Ochromen, zaskočen cítíš se
jak to moh udělat, otázek tisíce.
Přes noc proměnil se v hada,
kobra, zmije, proti němu chátra.
Rozeklaným jazykem do ucha pošeptá,
"ty si tak naivní holčičko maličká".
Jedový zuby do kůže pronikly,
zvuky okolí najednou utichly.
Slyšíš v hlavě tepot vlastního srdce,
útok trval chvíli, přec veden tak prudce.
Na kolena srazil tě ten sprostý lhář,
konečně ukázal pravou tvář.
To jeho věčné měnění kůže,
zmátlo tě, to se stát může.
Však víš ,jak se v Irsku zabíjej hadi?!
chytěj je do pytle a v ohni spálí!
Dej si pozor proradný příteli,
i na tebe dojde, osud čas neměří...
Báseň je námětově dokonalá... ale ta forma (!) to všechno hroznš kazí, a to je škoda:/
23.04.2007 21:36:00 | Ariana (Lori)
hezký, prozradíš o kom?!
18.04.2007 22:30:00 | cZechmade
Nevzpomínám si,kdy se mi tohle naposledny stalo,ale každopádně je v tom velká pravda
18.04.2007 16:50:00 | shaakti