Anotace: akvarijní rybce
Pluje v kapce světla svinuté do spirály,
její ploutve dva kusy hedvábí,
které krejčí zapomněl sešít.
Ach, to její království!
Skleněná rakev plná vzduchu,
kde kamínky jsou písmena
z abecedy, kterou umí číst jen odraz.
V noci, když stěny přestanou lhát,
rozvine se jako vzkaz v láhvi
a píše inkoustem ze svých šupin:
„Všechny bitvy jsou jen stíny,
které jsme si zapomněli sundat.“
Ráno se vrací do tvaru otazníku,
její tělo – mapa ostrova,
který zmizel z každého atlasu.
Rty se dotýkají hladiny
jako by chtěly políbit toho,
kdo naposledy zhasnul světlo
a nechal ji tam,
zabalenou v obálce z řas,
na které někdo neuměle napsal:
„Voda zapomíná rychleji než my,
ale pamatuje si hlouběji.“
Mívali jsme Rájovce, ale dnes už se nikde nevidí, Bety jsou krásné, leč žijí jen krátce. Básnička je pěkná. :-)
06.07.2025 13:31:43 | RadoRoh
Takových krásných básní bych na Literu uvítal více. Esence poezie ... ST**
06.07.2025 10:56:02 | Pablo Kral
Mooc hezunký na představivost takhle v nedělním ránu.
Nádhernost!
Milý poeto, vždy se těším na tvá překvapení ;-)
06.07.2025 07:30:24 | Rafinka
děkuju Ti, milá Rafinko a též přeju dobré ráno v dárkovém balení :-)
06.07.2025 07:49:50 | monarcha stěhovavý
krásná samotářka...
06.07.2025 05:23:59 | nehledaná
To ano, rád je pozoruju. :-) Díky za návštěvu a přeju dobré ráno. :-)
06.07.2025 05:44:58 | monarcha stěhovavý