Už necítím nic

Tenhle svět plný nevěrných bytostí.

Životy lidí co stěžují si, prý plno starostí. 

Hořká pachuť každého polibku bez lásky, na jazyku pálí. Přesto ústa nastavuji.

Rozpadám se a topím se.

Jenže co oči nevidí, jako by neexistovalo.

Bojím se, že už nic necítím a nebo cítím, že už nebolí nic?

Všichni říkáte, jak máte mě rádi a já se tomu musím jen smát.

Když bych tu nebyla co by se změnilo? Proč měla bych pořád jen o pozornost stát?

Máte své životy, své priority a na mě můžete dál jen srát.

Tak nechte mě být a tiše umírat.

Ustupte o krok dál, můžete už jen vzpomínat. 

Ve světě insta stories a ubohých reels. Na nohou pouta a v srdci hnis. 

Já poletím raději jinému životu vstříc. Tak uhněte! Já letím, už nechci tu být víc.