Než dojde na básničku
Kdy je člověk vážně starý?
Když jen nadává
na celý svět a na každého?
Když si lakuje minulost narůžovo?
Když je mu všechno fuk?
Jak se to ale stane, že náhle
touží buď po klidu, nebo se vzteká
a nevidí pro sebe budoucnost?
Odpověď je vlastně jednoduchá –
protože přestane přijímat výzvy.
...výzva bez radosti je blbost..."takovej mladej a už tak vážnej, to neni zdravý"...řekla mi, když jsem byl kdysi náctiletý stařičká sousedka, co se narodila ještě za Rakouska Uherska...takže od té doby jsem mladej 'dycky , když mám radost...
09.07.2025 17:03:40 | Marten
Že se lakuje minulost růžově, tomu moc nevěřím. Každý ty chyby vidí, jen častěji si porovnává, co třeba tehdy bylo normální a dnes nefunguje. O tom to je.
07.07.2025 21:59:37 | Admirál