Ozvěny minulosti

Anotace: Pro tu, která šeptá v záhybech snů...

Nevolám tě jménem
Které v noci zní jako něco
Zakletého mezi světy
Kde bolest chutná zoufale dobře

Neznám už tvůj hlas —
Jen ozvěnu
Co šeptá v záhybech snů
Když měsíc krvácí na zdi

Z mý paměti je většina už dávno pryč
Ale ty?
To je jiný rituál
V dlaních mám tvůj stín
V žilách zbytky tvých vzdechů
A mráz na páteři

Hledáš rty?
Já hledám hřích
Ozvěny minulosti
A v nich chci bloudit
Bez chemie
Přesto v opojení
Od soumraku do kuropění...
-Jako dřív-
//To by bylo krásný//

Ale jsou místa, z nichž není návratu
Tajné průchody mezi světy
Kde jsi ještě moje
Ale zároveň už cizí

A já?

Já už pak nikdy nebyl celej...