Cestou
Jít po mostě ,
pak podél řeky
a parkem, kde dovádějí děti.
Nechat se vést
šeptanými slovy,
podměty, přísudky, zájmeny a otazníky...
prostě vším, co dělá z ticha věty,
a přitom hledat na nebi
zmínky o osudu
a odpovědi na všelijaké otázky;
třeba proč cvrčci cvrčí
nebo
proč mi dědu připomínají zrovna oblázky.
A většinou nebe mlčí,
jen někdy sešle
pár kapek a hromů.
Snad na ty,
kdo se příliš ptají
a loudají se domů.