Podej mi ruku
a já Ti pomohu obejít dům.
Pak zajdeme k lavičce pod lipami,
do stínu, do bzukotu včel.
Budeme tiší, budeme sami,
jakoby svět na nás zapomněl.
Podej mi ruku, ať ve své ji podržím:
je chladná, snad trochu Tě zahřeji,
trochu své síly Ti dám.
Vím, jednou, až...,
- já zůstanu sám a v lipové aleji
povím všem včelám,
že lavička osiřela.
Láska a nevyhnutelnost...
...a připomnělo mi to Babičku, snad je to těmi včelami*
13.07.2025 22:34:46 | cappuccinogirl