50

.
Běžíš ke mně s pomněnkami
a křičím oni umírají!
a potom stojíme vedle sebe
a jsme sami
Peklem utíkají ti co tají
pobyt v ráji

Do žvanění se nepouštím
a ty ses přestala smát
domů se vracím poškrábán od roští
je léta páně padesát

Svět nebude lepší
to jen maximálně ono já
touží ve stanovisku vytrvat

Je mi tak hezky
piano hraje
Nechci se bát dobyvatelů
v černých kabátech a bez lodí
Láska slíbená našim tělům
skrývá dech
rveme uhlí do poschodí

Běžíš ke mně s plnými hrstmi
listů odsouzených k uhnívání
Jak jedna doba nese všechny vrstvy
Být Bohem nechci být sám
a ani s námi.
.
.