Pět let

Co mě chybí?
Lidé,co se
tu obrátí
i letí.

Co uvnitř breptá?
Otázka lomcuje
i šplhá.

A co drží?

Pár slov,
co prostě žije.

Kdo jednou uslyší.
Nelituje.




Hurá.
Do dalších pěti let tady
maluji úsměvy
do první řady.

Přednáší

zázrak

radosti

abstraktní

poezie.



Kdo slyší,
nechť tancuje.

Aj.