Pohled tíhne k dešti,
za modrou oponou vidím Slunce,
stydí se svléct.
Jen pár hodin do zmrazení času
a nevinná modř utichá…
Nestydaté šero nestydatí.
Déšť na popel se mění.
Mysl v rauši dovádí
a duše to tak tak udýchá…
Ráno je v nedohlednu...
Ahoj kamaráde, konečně tady vidím něco od tebe. Zajímavej text, takovej hříběcí a dovádivej, i když hrozí. V první strofě oprav dvakrát za sebou se, se. Zdravím tě velmi a věřím, že užíváš muziku, léto a filmy.
22.07.2025 21:09:13 | Matahaja
Máš recht. Opraveno, díky za připomínku, jsem si nevšiml.
Tobě doufám, že se taky daří a že jsi zdravý. Moc Tě zdravím a užívej léto!
22.07.2025 21:28:06 | Caliéry