Anotace: Omlouvám se všem nikdy jsem nesmazala svou báseň ,ale původní báseň mě nedala spát vytáhla mě za ucho z postele a celou noc jsem škrtala atd...až vznikla jiná. Dokud báseň sama nebyla spokojená tak snad si přečtete i novou moc děkuji a omlouvám se
Pláč na sklo. A já, na stole,
zrakem piji déšť na okně.
Kapky ryjí do chladné tabule
rýhy deště, stříbrné linie.
Přitisknu prst.
A v těch čarách vody
zkouším číst osudy.
Tahle slaná přišla od moře?
Nebo je jednou ze slz hoře?
Jiná nese ozvěnu smíchu
čí byl? Odkud?
Co vlastně kreslí
do těch skleněných dlaní?
Rozcestí, kde se duše dělí?
Nebo soutok, co ji spojí?
Proč doputuje některá
až na samý okraj světa,
a jiná zmizí v půli okna?
Čtu z jejich křišťálových dlaní
vše, co nebesa shůry vidí.
Snad zahlédly i mě ve svém pádu,
jak se z těch čar snažím najít radu.
A tak tu sedím.
Prst na studeném skle.
Chiromantka deště.