Co mám dělat?

Chci být silný, nechci brečet,
jenže uvnitř pláču.
Navenek jsem silný přece,
tohle nedokážu.

V hlavě se mi honí černé myšlenky,
co když nikdo není...
Nesmím brečet, nesmím....
Jinak se vše změní...

Kdybych brečel,
všichni by se smáli.
Kdybych brečel,
byl bych slabý.
Kdybych brečel...
Otočili by se zády
a ještě by se smáli....

Jsem na všechno sám,
sám ve svém srdci.
Ničí mě to a mám strach!
Ale jsem kluk přeci.

Nesmím brečet,
budu se dusit.
Nikomu neřeknu,
co musím zkusit.

Nikomu neřeknu,
že ocházím k lesu....
Nesmím brečet,
ale už to neunesu!

Jen jedna holka mi dovolí plakat....
Jen před jednou můžu být slabý....
Jen ona mě dokáže ve všem chápat....
Jen před ní nemusím zakrýt.... co cítím

Padám do náruče,
neovládám svůj pláč.
Třesou se mi nejen ruce,
dusím se o polštář.

Nemůžu dýchat,
nemůžu přestat plakat....
Ona mě pevně drží
a nenechá mě padat....

Jsem silný, ikdyž pláču.
S ní jsem silný vždycky.
Jen ona mě chápe a ví, v čem tápu,
jen před ní se můžu zhroutit psychicky....

MILUJU, KDYŽ SE KLUK DOKÁŽE TAKTO OTEVŘÍT <3