Stále v sobě mám tu dětskou víru,
že myš unikne pasti a užije si sýru,
že u řeky zaslechneš zpívat vílu,
a králík že dohopká v kouzelnou díru.
Stále v pohádky věřím,
že království lze postavit z peřin,
a řezat můžu, i když jen jednou měřím,
a příteli lze věřit, když se mu svěřím.
Však nikomu už to nesdělím,
lépe nechat císaře pyšnit se novým oděním,
za kamna vlezu a zlo od dobra si oddělím,
a se psem se o jitrničku podělím.