Ebenová.

Stála tam
snědá a lesklá tak,
jakoby vyřezaná z ebenu
a sametová,
s chůzí antilopy
a očima krásnýma,
stejně tak, jako ona,
s půvabem ranních hvězd
a úsměvem chryzantém,
v omamné vůni orchidejí.
Kdo by nezhřešil,
alespoň pohledem, anebo myšlenkou ?