Mně pohlédni...
Mně pohlédni...
Mně pohlédni do očí,
ať pravdu zřím
a zrychlený, můj, dech
nechť zklidní se.
Snad myšlenky přeskočí
z mých zraků k tvým:
a břečťan na starých zdech
zaskví se.
Mně pohlédni do očí,
pohledem neuhýbej,
jen stiskni mi dlaň
a potěš mě úsměvem.
Svět se mnou se zatočí,
ten úsměv mi přej:
mou věrnou se staň -
mou básní, mým nápěvem.
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Na takovou báseň srdce slyší...
a já se usmívám, že mohla jsem ji číst:-)*
12.08.2025 13:07:35 | cappuccinogirl
Doufám, že ti úsměv vydrží i pro příští dny. :-))
12.08.2025 19:16:56 | Kan
já se o něj snažím, Kane, nějak fungovat se musí, i v časech, který bolej, i v time out, i v klidu před bouří a i v tý bouři*
12.08.2025 22:37:12 | cappuccinogirl
Co už naděláš, když se přihází nepříjemnosti. Já jsem to vždycky řešil tak, že jsem se bál až pět minut před průšvihem. :-))
12.08.2025 23:27:47 | Kan